pátek 3. srpna 2012

Berlín - Město kamene


Hlavně po nocích, těsně před usnutím, dočetl jsem komiksovou knihu Berlín – Město kamene od amerického kreslíře Jasona Lutese. V hromádce knih, co čekají na přečtení, jsem ji upřednostnil i proto, že v knihovně si už na ní někdo další „brousí chrup“, tedy přihlásil si rezervaci.
Paradoxně tomuto dentobrusiči ale nemůžu vytrhnout osten z určité zadní části, mám na mysli patu, neboť ač bych rád knížku vrátil, aby se k němu co nejdříve dostala, nejde to. Knihovna má totiž dovolenou :( Takže doufejme, že to ten čtenář s trnem v patě a rašplí mezi zuby ještě vydrží.

Tady jsou moje dojmy z knížky:


1) Je podle mě parádní a úctyhodné, že se tomuto komiksu (i když někde jsem četl označení „grafický román“, které mi přijde mnohem přesnější) dostalo kvalitního knižního vydání. Že nevyšel jen v nějakém sešitovém vydání, ale v knize s pevnou vazbou. Tomu tleskám a tahle poklona míří k nakladatelství BB/art. Kniha tomu grafickému románu moc sluší!

2) Pokud ještě žijete v přesvědčení, že komiks je vhodný formát leda tak pro děti a podivné jedince, kteří u kreslených příběhů z fantaskních světů nehodlají dospět, tenhle grafický román je asi velmi vhodnou příležitostí, jak zjistit, že to tak opravdu není. S fantasknem se tady neobstojí, Dějištem nejsou jiné planety, dějištěm je Výmarská republika, měnící se pod nástupem nacismu.

3) Vždycky mě fascinují zámořští autoři, kteří se zabývají evropskou tematikou. Naposledy to tak bylo u knihy Australana Markuse Zusaka a jeho románu Zlodějka knih. U ní jsem si poznamenal:

Ptal jsem se, co mi může dát příběh z války, jehož autorem je Australan, tedy zástupce národa, který o hrůzách 2WW nemá ani páru, nota bene když je ten Australan narozený v roce 1975. Co asi takový příběh může dát mně, někomu, kdo pochází ze země, která dala světu třeba Modlitbu za Kateřinu Horowitzovou a desítky dalších skvělých knih na téma války a holocaustu. A taky mě odrazovalo to, že vypravěčem je Smrt...říkal jsem si, že to možná osloví teenagery, ale ne mě...

Jenže Zusackův román se mi nakonec líbil velmi a s Lutesem je to podobné. Na rozdíl od Zusacka ale nelíčí přímo období nacismu a fašismu a jeho důsledky, ale naopak to, co tomu předcházelo. Z textu na obalu knihy je zřejmé, že Lutes v dětství pobýval ve Francii (a právě tehdy ho velmi zaujaly a ovlivnily evropské, a tedy zejména francouzské komiksy /např. Hergého Tintin/), ale proč se začal zajímat o Německo a to, co se v něm odehrávalo v době mezi dvěma válkami, toť otázka. Že jde o zámořský pohled, přitom na Lutesovu komiksu prakticky nejde poznat, možná jen velmi lehounce. Lutes totiž příběhy svých několika hrdinů nepřehrává jen na pozadí nástupu nacismu, ale spíše na pozadí střetu nacismu a bolševismu – a právě při popisu těchto projevů, nám v Česku z minulosti dobře známých, je možné trošku prohlédnout takový lehounce zámořský pohled na věci.

4) Možná to z výše napsaného vypadá, že Berlín – Město kamene jsou nějakou kreslenou učebnicí dějepisu Německa. Tak to vůbec, to meziválečné Německo je jen kulisou pro příběhy několika lidí, z nichž nejvýznamnější je asi devětadvacetiletá studentka Marta Müllerová a o něco starší novinář Kurt Severing. Kniha začíná jejich seznámením ve vlaku a Lutes z nich postupně udělá milostné partnery...V knížce jsou i další hrdinové, policista, který zažil první světovou válku, žena z nižší sociální vrstvy se třemi dětmi, která nakonec odchází se dvěma z nich od manžela, neboť on začíná silně holdovat nacismu...atd.

Dozvědět se leccos dalšího o knížce je možné z řady recenzí na webu. Vybírám některé z nich:


Na závěr tohle jedno malé okénko, sken z Lutesovy knihy. Autor takhle znázornil jednu z postav své knihy. A mě připadá, že se velmi podobá Tajemné Slunečnici. Jakoby to Lutes kreslil podle ní! :) Aspoň mi to tak přišlo (přece jen naše POTKÁNÍ SE jsou hodně vzácná). Ale jak jsem to uviděl, hned jsem si za celým dalším příběhem této postavy představoval právě Tajemnou Slunečnici...A možná proto se mi ta kniha tak líbila ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat