Let

Docela s obavami jsem šel do kina na Zemeckisův Let, protože Spáčilka to vesměs pohaněla. Nedá se říct, že by to úplně rozcupovala, ale v podstatě napsala, že v tom filmu stojí za podívání jen první půlhodina. Naštěstí jsem to stejně chtěl vidět kvůli Denzelu Washingtonovi, kterého mám už dlouho rád a v posledních letech jsem na něm objevil ještě jednu zajímavou věc: on se začal podobat tátovi. Nebo táta jemu. Jednou bych je chtěl postavit vedle sebe. To by byla bžunda. Mimochodem Washington je starší než táta, o rok a půl a něco.

Na konci jiných časů

Dočetl jsem Perssonovu krimi „V jiném čase, v jiném životě“ a musím říct, že moje „čtenářova duše“ je navýsost spokojená.

Všem milovníkům detektivek vřele doporučuji. Těm, co mají rádi srovnání a chtěli by Perssona poměřovat třeba s krajanem Larssonem, bych řekl, že srovnávat nejde. A že Milénium, hlavně jeho první část, bylo jen jedno.

Milénium je legenda, která měla velký přesah a důležité poselství. V jiném čase, v jiném životě je zase spíše učebnicový příklad klasické, standardní krimi. Dokonce jsem si říkal, jestli by podle ni neměly chytré hlavy našeho světa stanovit definici detektivky.

I když někdo by mohl být proti. Persson totiž hlavně v první a třetí části knihy zapojuje do děje i prvky typické spíše pro špionážní román. První část popisuje obsazení německého velvyslanectví ve Stockholmu v roce 1975. Druhá se odehrává v roce 1989, kdy byl zavražděn vysoký státní úředník Eriksson. Poslední část se posouvá ještě o dalších deset let později a sleduje obnovené vyšetřování vraždy

Tři tečky pro začátek

"Když jsem vyšel ráno z domova, ucítil jsem v hlavě prázdno uplynulých dní a cosi uklidňujícího. To klidné bylo zajisté silnější, protože vášeň činiti tečky po dlouhých, vysilujících dnech a slovech mi dala třikráte sebe celou, až jsem jí ucítil. Já jí děkuji."

(Jiří Orten, Modrá kniha)

Filmová noc. Z neděle na pondělí se rozhodne

Srdcovka 010 - Poslepu

Některý songy jsou SRDCOVKY. Tohle je jedna z nich.

Když se ke mně s odstupem času dostalo první album Umakartu, byl jsem z toho jako neplavec na loďce z kůry uprostřed Kaspiku. Úplně ztracený. Navíc komplikovaně. Mnoho lidí se možná k Umakartu dostalo z nuly, přišlo to k nim jako nepoznané, ale u mě to bylo o jeden stupeň složitější. Ke mně Umakart přišel jako k letitému milovníkovi a vyznavači Priessnitz. Takže když jsme se s Umakartem potkali, během zlomku vteřiny jsem v tom děsně lítal.
Umakart teď vydal nebo vydává nové, druhé album.Kdoví, co to se mnou udělá, až si k sobě najdeme cestu. Priessnitz pro mě znamenaly opravdu moc. Priessnitz jsou sentiment, bezstarostné mládí, festivaly i táboráky. Další SRDCOVKA bude patřit jim.

U nás na severu. Když není máslo, jíme Heru :)

V jiném čase, v jiném životě

Týden dovolené mi dopřál se po delší době opět vydat do světa vytvořeného stránkami knih. Na čtení mi v poslední době totiž nezbýval čas a když už nějaký byl, nebyla zase ta správná nálada a chuť.

Jednu knížku od Ježíška jsem přitom často nosil s sebou, ale většinou zůstalo jen u toho nošení. Tak teď poslušně hlásím, že došlo k průniku, průlomu.

Osvaldito-únor 2013