pondělí 25. února 2013

Let



Docela s obavami jsem šel do kina na Zemeckisův Let, protože Spáčilka to vesměs pohaněla. Nedá se říct, že by to úplně rozcupovala, ale v podstatě napsala, že v tom filmu stojí za podívání jen první půlhodina. Naštěstí jsem to stejně chtěl vidět kvůli Denzelu Washingtonovi, kterého mám už dlouho rád a v posledních letech jsem na něm objevil ještě jednu zajímavou věc: on se začal podobat tátovi. Nebo táta jemu. Jednou bych je chtěl postavit vedle sebe. To by byla bžunda. Mimochodem Washington je starší než táta, o rok a půl a něco.

Robert Zemeckis
S tou první půlhodinkou filmu měla Spáčilka pravdu. To je kus filmu, který má fakt říz, pěkně ostrý náboj a podobně jako v té části filmu střemhlav padá letadlo, tak stejně divák je přímo vhozen do víru emocí a napětí bez nějakého zdlouhavého rozjezdu. Pro mě fakt nářez, bomba. Tahle nabitá a jiskřící část končí pádem letadla - a o tom je asi taky dobré se zmínit. Myslím, že spousta lidí bude po zhlédnutí filmu hloubat a ptát se, jak kua ten pád letadla natočili. Aspoň mě by to teda fakt zajímalo. Protože z filmu si odnesete pocit, že filmaři snad opravdu se skutečným dopravním letadlem přistávali v poli. To je tak technicky dokonale a režisérsky precizně zmáknutý, že jinej dojem mít nejde.
Je ale třeba vzít v úvahu, že Zemeckis v tomhle patří mezi absolutní mistry. Už ve Forrestovi Gumpovi dokázal Garymu Sinisovi alias poručíku Danovi úplně odčarovat nohy a pád letadla si vyzkoušel také v dalším svém „hanksovském“ filmu – Trosečník.

Ta nabitá půlhoďka kontrastuje se zbytkem filmu, ale to mi přijde normální. V tomhle tempu by nevydržel držet film ani E.T. Spáčilce se nelíbí druhá linie, „příběh feťačky“, ale mě vůbec nevadila. Denzel Washington potřebuje aspoň malou protiváhu, jinak by z toho byla úplná one-man-show. Spáčilová spíš nabízela linii právnického dramatu, ale to se mi vůbec nezdá, nebyla až tak zajímavá a ve větším měřítku by se zvrhla spíš v odborářské drama, bojím se.

Líbilo se mi, že děj filmu vlastně začíná ještě předtím, než začne film. Jak vážně zle na tom postava D. Washingtona byla, se dovídáme až v průběhu filmu a něco z toho až v samém závěru.

Co mi vadilo, to byla scéna - „kokainová náprava“ zničeného pilota ráno před rozhodujícím slyšením. Jako bylo to vtipný, ale přišlo mi, že to tam totálně nepatří. Vážný film na chvíli skončil, na dvě minuty probleskla groteska, a pak zase pokračoval vážný film.

Ale jinak to bylo fajn:) Víc než si myslíte:) A víc než si myslí Spáčilová:)

1 komentář:

  1. Četla jsem o Letu a určitě stojí na něj jít.
    Já včera viděla Nic nás nerozdělí s Naomi Wats ( nominace na Oscara )..byl to silnej zážitek, ještě dneska na ten film myslím....mimochodem fotky Osvaldita jsou úžasný

    OdpovědětVymazat